"Děkuji za Vaše sdílení, příběhy a otevřenost“

ROK 2018

Dan, 36 let

Lenička je jedním z výjimečných lidí, kteří mají nesmírný dar od boha a umí jej s láskou a dobrotou využít pro ostatní. Už několikrát jsem měl to potěšení a setkal se s ní jak na osobní, tak na skupinové terapii. Každé setkání s ní mne v mém životě posunulo o obrovský krok kupředu a pomohlo mi vyřešit to, s čím jsem přišel. Osobní život, byznys, to jak se cítím každý den. Lenička je milá, je profesionální, je lidská, je láskyplná, je prostě skvělá a fakt umí. 

 

Jakub, 12 let

Na terapii jsem přišel se strachem ze zkoušení před tabulí a nevěděl jsem, co s tím mám dělat. Měl jsem špatné pocity, nedařilo se mi vůbec promluvit, i když před kamarádama a ve skupině lidí to bylo úplně v pořádku.

Když jsem přišel poprvé na terapii nevěděl jsem co mám očekávat, ale bylo to v pohodě. Ke konci terapie už jsem měl víc energie a chuť do života. Při představě, že jsem před tabulí už jsem cítil, že se nebojím. Celkově jsem se cítil po všech stránkách i energeticky dobře.

Po terapii při dalším zkoušení u tabule už jsem cítil, že se nebojím. Od té doby už to tak je pořád.

 

ROK 2017

Saša, 34 let

Milá Lenko, 
děkuji, že jsem Tě poznala, že jsem na Tebe natrefila:-). Když bolí duše, nebo si člověk neví s něčím rady, neví, kudy ven ze začarovaného kruhu, ať se to týká čehokoliv, jsi tu Ty. Oceňuji citlivý přístup ušitý přímo na míru s láskou a pochopením a zároveň s ukázáním směru. 
Po našem posledním setkání cítím opravdu svobodu a nezávislost. A to již pořád! Jsem čím dál víc sama za sebe, přestaly mě zraňovat útoky na mě a můj životní styl. Ten už následuji svůj vnitřní hlas, svou intuici za životem, jaký chci žít.
Naše setkání bylo a je důležitou součástí mé skládanky na cestě k sobě:-).
A když budu potřebovat, jdu za Tebou zas, protože to stojí za to!

S láskou Saša

 

"Tomáš" 13 let

Ahoj , já jsem Tomáš , je mi 13 let  a už jsem v pohodě - už se nebojím , ale vždy tomu tak nebylo - MĚL JSEM STRACH . Měl jsem nepopsatelný strach , bál jsem se a nevěděl čeho . Došlo to až tak daleko , že jsem se z toho v noci budil, bál jsem se a nevěděl čeho , bylo to hrozný , cítil jsem úzkost. Začalo to už ve školce , když jsem se bál , aby pro mě rodiče přišli , i když  mě tam nikdy nenechali .  To se postupně zhoršovalo. Dělalo mi problém chodit na tréninky , natož na  závody.

Chtěl bych říct ostatním dětem , které mají stejný problém , aby se nebály o tom mluvit s rodiči a řešit to . Díky terapiím, jsem  nepotřeboval žádné léky , které by mě utlumovaly , abych se cítil lépe . Nepomůže to hned (jako když spolkneš prášek proti bolesti) chce to čas, ale určitě to pomůže ! 

Tímto bych chtěl paní Moravcové moc poděkovat !

Maminka "Tomáše"

Syn začal mít problémy již ve školce.  Asi v 5 letech jsme navštívili psycholožku, která mu diagnostikovala panickou úzkost.   S tím, že když problémy neustoupí, budeme muset na psychiatrii a syn by dostal léky, které by ho zklidnily. To jsme v žádném případě nechtěli.  S nástupem do školy se zdálo, že problémy ustoupily, ale bohužel ve 12 letech  bylo vše zpátky, vše vyvrcholilo tím, že se syn v noci neustále  budil a měl strach, ale nevěděl z čeho. Někdy ze strachu i zvracel.  Naštěstí jsme dostali od naší zubařky kontakt na léčitelku Lenku Moravcovou.  Díky jejím terapiím, jsme nemuseli se synem k psychiatrovi a podávat mu léky, které by ho  jen utlumovaly a neléčily by příčinu jeho problémů. Tak že moc moc moc děkujeme !!!

Není nic horšího, než když nevíte, jak pomoci vlastnímu dítěti. Psychické problémy se léčí daleko hůře než zlomená noha, je to něco, co není vidět.  Ale teď po roce strávených terapiemi si myslím, že můžu říct, ze syn je zase v pohodě a šťastný.

Ještě jednou díky J

Lucie, 28 let

Je obrovské štěstí, když je člověk zdravý....Pokud není, nemá větší přání, že aby to tak bylo...a když je Vám 20let a místo ,,užívání si života´´ člověk běhá po doktorech, kteří jej posílají od jednoho ke druhému a neví, co Vám vlastně je, je v dnešní době docela pravděpodobné, že Vás nakonec pošlou k psychiatrovi s tím, že je to vše pouze ve Vaší hlavě. Jak už teď moc dobře vím, bylo to v mé hlavě...ale přišla jsem na to až po delší době a mezitím si celou tuto dobu ,,ničila´´ tělo antidepresivy. Měla jsem pocit, že jinak to nepůjde a jen ty nejsilnější prášky  pomohou. Paní doktorka mi ochotně při každé návštěvě předepisovala další a další a jediná změna mého zdravotního stavu spočívala v tom, že mi hodně stoupl tlak a dostala jsem prášky ještě na vysoký krevní tlak. To už jsem si ale uvědomila, že takhle to opravdu nechci. Změnila jsem doktoru, která měla zájem o to, mi dávky antidepresiv snižovat, nikoli zvyšovat a hlavně, díky čekání v její ordinaci, jsem získala kontakt na léčebné terapie Lenky Moravcové. Létáček jsem přečetla a schovala do tašky s pocitem, že bez prášků to stejně už nepůjde.....

To jsem ovšem netušila, že se opravdu jednoho dne objednám a poznám anděla.....Anděla jménem Lenička. Anděla, který mi moc pomohl a nebojím se říct, že i zachránil život. Začala jsem chodit na terapie, které byly někdy dost náročné, ale brzo jsem začala chápat a cítit, že jsem konečně na správné cestě. Začala jsem vnímat sebe, život , věci a lidi kolem sebe úplně jinak, lépe, snadněji, s láskou....Opravdu o sobě můžu říct, že jsem jiný člověk. Začala jsem si věřit a pracovat na sobě. Věřím ve štěstí, lásku, radost, pokoru. Neřeším nepotřebné... Lenička mi také pomohla vyčistit hodně z mojí minulosti, což bylo a je pro mě také velice důležité a nikdy bych na to sama nepřišla. Cítím, že každou terapií jsem jiný a mnohem rozjasněnější člověk a konečně mám pocit, že patřím do tohoto světa a vše je v pořádku. Brzo už budeme u cíle a já budu prostě JÁ. Člověk, který má rád sám sebe, takového jaký je. Člověk, který cítí lásku, sílu, naději, přírodu, život a chce tady být nejen pro sebe, ale i pro druhé.... A ví, že vše je a bude tak, jak má být.

Tímto bych Ti Leni chtěla strašně a ještě víc  poděkovat, za to, co jsi pro mě udělala a vůbec za to, jak dokážeš lidem naslouchat, pomáhat a ukázat správnou životní cestu. Mám Tě moc ráda

 

ROK 2016

Vladimír,  38 let

Leničku jsem poznal před cca 3 roky. Zrovna  jsem byl v situaci, kdy se mi bořil celý můj život a propadal jsem se do depresí, strachu, zmatku a beznaděje. Věděl jsem, že potřebuji pomoc jinak by můj život mohl rychle skončit a tak jsem začal hledat nějakého dobrého psychologa. Na alternativní terapie a léčení jsem vůbec nevěřil, ba naopak bylo to pro mě šarlatánství. Ale vnitřně jsem věděl, že potřebuji skutečně velký zázrak, abych se z toho dostal a co osud chtěl našel jsem stránky o léčebné terapii Lenky Moravcové. I přes mojí počáteční skepsi jsem se rozhodl že půjdu a uvidí se.

Moje první terapie byla  ,,hukot" hned ve dveřích mě přivítala úžasná terapeutka a já byl za pár chvil jak Alenka v říší divů. Prošel jsem králičí norou a už nebyla cesta zpět a nejzajímavější na tom bylo, že věcem, kterým jsem nevěřil tak ty jsem začal vidět a cítit. Nebojím se říct, že setkání s Leničkou a její terapie a léčení mi zachránili život.

Nejenom že mi pomohla uzdravit věci ve mně a skrze to i změnit celý můj život, ale pomohla mi ukázat i mě samotného a najít moji vlastní cestu.

Než jsem Leničku poznal, potřeboval jsem hodně velký zázrak a ten zázrak byla a je Lenička.

Má obrovský dar léčit a uzdravovat lidi , aby našli sami sebe a svojí cestu a skrze to  uzdravit svět a život kolem nás a v nás.

Každému kdo chce změnit sebe a svůj život a chce se uzdravit ať na úrovni fyzické, psychické či duchovní mohu Leničku a její terapie s čistým svědomím jen doporučit, zatím jsem ještě nepotkal úžasnějšího terapeuta.

Leničko z celého svého srdce ti děkuji za tvojí pomoc, tvé léčení a za to jaká jsi.

Děkuji Vladimír.

 

Gábi, 37 let

Leničku jsem poznala před pěti lety na jednom zvláštním místě, kde jsme společně trávily hodně času. V té době jsme obě řešily spoustu rodinných i jiných problémů a ač to někdy nebylo jednouché, vše jsme nakonec zvládly. Já tedy, především díky ní! Díky člověku, kterého mě doslova seslalo samo nebe.

V té době jsem řešila hlavně moje opakované a nevydařené vztahy s muži. Jak se později ukázalo, chyba byla v tom, že jsem na svém partnerovi byla až příliš závislá. Jak se říká, snesla bych mu „modré z nebe“. Chtěla jsem být jenom s ním a neměla jsem žádné své hranice, žádné sebevědomí, bála jsem se, že mě opustí a byla jsem nejspíš nesnesitelná. Nikdy, asi od svých 17. let, jsem nebyla bez partnera. Vztahy na sebe navazovaly a občas se i tak trochu prolínaly. Představa, že bych měla žít sama, byla pro mě jako z hororu. Byla jsem těžce závislá na každém partnerovi, což samozřejmě mělo své příčiny i následky. S Leničkou jsme odkryly jisté problémy z dětství, nedostatek lásky ze strany rodičů atd. Bylo toho hodně na práci, a tak jsem začala pravidelně k Leničce docházet a postupně jsme našly, vyčistily a odblokovaly hodně příčin mých problémů. Navštěvovala jsem ji tehdy téměř každý měsíc a díky jejím terapiím jsem se asi do půl roku zbavila antidepresiv, které jsem před tím užívala tři roky. Po rocích plných zklamání a beznaděje, se mi opět začala vracet síla i chuť do života. Naučila jsem se žít sama, a protože už jsem v té době měla dceru, jak jinak než z nevydařeného manželství, žily jsme si nakonec spokojeně jen ve dvou a protože žijeme téměř na samotě, připadaly jsme si jako takové malé „Robinsonky“ :-)

Avšak nějaký ten mužský do chalupy, nám po čase zase začal chybět. A tak jsem zkusila seznamku na internetu. Bylo to velmi zajímavé a někdy i dost adrenalinové. S několika muži jsem si jen psala, s několika se i viděla. Ale nakonec jsem HO našla! Přesně takového, jak jsem si ho vysnila na své „nástěnce snů“, což mi doporučila Lenička. Když si něco přejete, zkuste si to nejen představovat, ale i si to „zhmotněte“ třeba v podobě obrázků z časopisů a koukejte na to a říkejte si jak to bude krásné, a že už to brzy přijde.

Já jsem měla krásnou nástěnku! Uprostřed byl pracovitý muž v montérkách (zrovna stavěl domečekJ), okolo jsem si nalepila obrázky květin, zahrad, zvířat, zdravého jídla, peněz, krásné dovolené, a samozřejmě nesměl chybět ani obrázek miminka. Dnes, po 3 letech, mám pracovitého muže (který právě teď staví domeček na stromě pro mou 10letou dceru), mám rok a půl starého chlapečka, zahradu i květiny. Dovolená nás čeká letos v létě. 14 dní u moře! Po 6ti letech!...Hurá!! :-)

Ještě jsem se nezmínila o své pracovní „kariéře“. Myslím si, že je to taky velmi důležité a zásadní téma v mém životě. Tak jestli vás ještě baví číst to co píšu, čtěte dál…

Vystudovala jsem rodinnou školu, což byl v té době hit. Naštěstí  byla alespoň s maturitou a tak jsem se mohla ucházet o „lepší“ zaměstnání, než kdybych měla třeba jen výučňák. Začínala jsem tenkrát v restauraci jako servírka. „Lepší“ práci jsem bohužel nesehnala ;-) Pak následovala práce v optice, kde jsem se naučila i zhotovit brýle. To mi bylo 21 let. Pak jsem konečně, díky své tetě, nastoupila do té lepší  práce do Škodovky do účtárny. V této práci jsem byla 7 let, až do doby, kdy jsem se vdala a posléze nastoupila na mateřskou dovolenou. Po MD mě už ale zpátky nevzali. A tak jsem opět začínala od začátku. Pracovala jsem opět jako servírka, což jsem ale vydržela dělat jen něco přes rok. Mezitím jsem otěhotněla a v zápětí o mimi přišla. Ale bylo to s člověkem, který, jak se později ukázalo, žil dvojí život. Měl současně ještě jednu přítelkyni. Tak jsem to brala tak, že to asi tak má být a že je to pro mě vlastně dobře. Nakonec jsem se v této práci úplně zhroutila. Týdenní turnusy, kdy jsem vůbec neviděla svou dceru a pracovní doba 16 hodin denně, mě totálně vyřídily. Byla jsem asi rok na neschopence a v té době jsem poznala Leničku :-) S ní jsem začala probírat všechno co se mi děje a dala jsem vždycky na její rady a doporučení. Po roční nemoci, jsem začala opět hledat práci. Leni mi radila, ať nemířím příliš vysoko, že potřebuju psychicky odpočívat a tudíž žádné pohovory a konkurzy. Je teda pravda, že jsem jich pár navštívila, ale vždycky se špatným koncem. (Pořád jsem se rvala do účtáren, ale jak jsem později zjistila, tato cesta nebyla pro mě). Párkrát jsem se tam dokonce i rozbrečela (Leni měla pravdu). Nakonec jsem nastoupila do místního JZD, jako ošetřovatelka prasnic. Prostě jsem kydala a krmila prasátka :-) Práce to nebyla lehká fyzicky, ale psychicky jsem byla úplně v pohodě. Tak jsem si tam za ty dva roky, co jsem tam pracovala, vynesla všechny ty srač… a bral jsem to tak, že to jsou nastřádané nečistoty z mého života.

Vždycky jsem chtěla jít studovat. A tak jsem si řekla, že teď je ten nejlepší čas. Podala jsem si přihlášku na VŠ, udělala přijímačky a oni mě vzali! A tak jsem ve svých 35 letech nastoupila na vysokou školu, obor Učitelství pro mateřské školy. V průběhu studia jsem musela absolvovat i několik praxí v MŠ. Hned po první třítýdenní praxi, mi paní ředitelka řekla, že by byla ráda, kdybych k nim mohla nastoupit na plný úvazek. No nechápala jsem vůbec nic. Já, koho vždycky všude posílali pryč, já neschopná, já k ničemu ….já jsem z ničeho nic získala práci a to bez velkého úsilí a přemlouvání - prosím, zaměstnejte mě! Nevadilo dokonce, ani že jsem otěhotněla, čekají na mě a já se těším, až školu letos dokončím a až mrňouskovi budou alespoň 2 roky. I paní ředitelka na mě čeká s otevřeno náručí. Prý se na tu práci hodím :-)  

Závěrem bych chtěla říct, že díky Leničce se mi život změnil o 200% Než jsem jí poznala, byla jsem opravdu na dně. Nic se mi nedařilo, neměla jsem práci, kvalitní vztah, připadla jsem si k ničemu, neschopná, byla jsem zoufalá a na antidepresivech. Dnes jsem sebevědomá, zjistila jsem, že nejsem tak neschopná, jak jsem si předtím myslela, mám úžasného partnera, úžasné děti a dokončuji vysokou školu. Od ledna nastoupím do mateřské školy, která je vzdálena jen 5 km od mého bydliště (dříve jsem dojížděla i 30), jako paní učitelka. K Leničce občas zajdu i dnes. Pořád je co řešit. Ať už u sebe, či u svých dětí. Nevím, co víc dodat. Snad jenom: Velké díky Leni!

 

ROK 2015


Martina, 41 let 

Nejdůležitější pro mě je celkový přínos sezení. Naučila jsem se to nejzásadnější ve svém životě, mít ráda sama sebe a být sama se sebou spokojená. Z toho už plyne, že tím, že jsem spokojená sama se sebou pohlížím nyní i jinak na ostatní - s láskou. Bez hořkosti, zlosti, zloby, nenávisti. Nezasahuji jim do jejich životních cest. Celkem je nyní pro mě život krásný, spokojený, láskyplný.


Změny:

- necítila jsem city - cítím vše, nejvíce lásku

- neuměla jsem odpouštět - umím odpouštět

- nežila jsem svůj život - žiji svůj život

- bála jsem se říci svůj názor - řeknu svůj názor v klidu a nebojím se

- jakýkoli strachy z čehokoli, mluvit, jednat, chovat se - nemám strach, jednám přirozeně

- vnitřní nervozita - nemám vnitřní nervozitu

- dělala jsem, co jsem nechtěla - nedělám nic, co nechci já

- neměla jsem ráda sama sebe - mám ráda sama sebe 

- podceňovala jsem se - každý jsme si roven, nepodceňuji se

- dělala jsem to, co chtěli druzí - dělám to, co cítím já

- strach z ostatních lidí - nemám strach z ostatních lidí

- hledala jsem v lidech to lepší - nic nehledám, beru každého jaký je

- nevěřila jsem si - věřím si

- snažila jsem se každému pomáhat - každý má volbu své cesty, žiju svůj život a druhému do jeho nezasahuji

- nevážila jsem si sama sebe - vážím si sama sebe

- cítila jsem se svázaná - cítím se svobodná, můžu si dělat co chci

- přebírala jsem na sebe hodně věcí od ostatních, nervozitu, zlobu, závist, strach, nenávist - nechávám všem, co je jejich

- měla jsem potřebu se všem zavděčit - nemám pocit se někomu zavděčovat

- zabývala jsem se problémy druhých - nezabývám se problémy druhých

- ztráta životní energie - mám mnoho energie, život je krásný

- žila jsem tak, jak chtěli druzí, nežila jsem svůj život - žiju svůj život, tak jak cítím já, dělám si co chci, co mě baví, těší a dělá mi radost

- měla jsem pocit, že všichni jsou lepší než já - jsem spokojená v tom jaká jsem

 

Martina, 41 let

Bloudila jsem světem a náhodná cestička mi přivedla k paní Lence. Doposud jsem měla zkušenosti jen s rodinnými konstelacemi. Říkám si, že všechno bylo tak jak mělo být. Kamarádka mi poslala odkaz a já aniž bych nějak přemýšlela jsem vzala telefon a zavolala. Přesně jsem nevěděla co mi čeká, ale když jsem viděla kamarádku jak září štěstím a spokojeností, bylo to překrásné.

Mým záměrem návštěvy bylo začít cítit jakékoli emoce. Měla jsem pocit velkého kamene a sevřenosti na srdci. Po první návštěvě přišla velká úleva, začala jsem cítit veškeré emoce. Byl to zážitek, který se nedá slovy popsat, musí se to prožít. Postupně nacházím sama sebe, své pravé já, své pocity. Je to krásné. Paní Lenka vždycky svými slovy zahřeje na srdíčku. Na každou návštěvu se pokaždé těším, posouvá mi dál a dál. Říkám si, že na mé cestě životem jsem potkala pravého andělíčka v podobě paní Lenky. Děkuji ji za to. Kdykoli si na paní Lenku vzpomenu, v duchu ji děkuji. Díky ní jsem ušla velký kus cesty a mám ráda sama sebe. Je to úžasné a nádherné.

Je to úžasný člověk s velkým srdíčkem plným lásky. Její slova vždy hřejí na duši. Nyní již vím, že pokud budu mít v budoucnu jakýkoli splín na duši, můžu se na ni obrátit a požádám jí o pomoc. Patří ji mé velké DĚKUJI za to co dělá. 

 

ROK 2014

Petra, 31 let

K paní Lence jsem se dostala na doporučení mojí maminky, která u ní absolvovala léčebnou terapii, energetické masáže, chodí k ní i na Loona dance a nemůže si ji vynachválit. Na první terapii jsem přišla zcela vyčerpaná z náročného období, kdy si naše 4letá dcerka stále nemohla zvyknout ve školce, každé ráno strašně plakala, což mě psychicky ubíjelo. Negativní emoce, ještě zesílené mými velmi nepříjemnými vzpomínkami na můj nástup do školky, se podepsaly i na mém zdraví - trápila mě dlouhodobá bolest hlavy a hlavně zalehlé ucho, se kterým mi žádný doktor nedokázal poradit.

Při našem prvním sezení se pod Lenky laskavým vedením uvolňovaly bloky z mého dětství, nestačila jsem se divit, jak mi vyhrkly slzy a nešly zastavit - vše se dostávalo ven, všechno naprosto souhlasilo, bylo to opravdu očistné uvědomit si, co mi v životě brání dalšímu rozletu a přijetí sebe sama. Odcházela jsem plna úžasných dojmů. Týden po terapii se tělo čistilo, cítila jsem se unaveně, malátně, hlavně první tři dny. Po týdnu jsem se ale začla cítit mnohem lépe, po psychické i fyzické stránce - bolest hlavy ustala, ucho pomalu odlehalo... Na další sezení jsem měla přijít po měsíci,byla jsem zvědavá, kam se posuneme dál. Nečekala jsem, že to vezme rychlejší průběh a uvidíme se již další týden.

Moje dcerka je na mě totiž hodně silně napojená - vnímala veškeré energetické změny, ale nedokázala je pochopit a zpracovat, dostala náhle horečky, bez jakýchkoliv příznaků, po dvou dnech sice odezněly, ale zase u ní nastal problém se zácpou. Souvislost s mojí terapií mi došla až v okamžiku, když jsem si na internetu pod duchovními příčinami nemocí našla u zácpy "neochotu zbavovat se starých myšlenek". Hned ten večer jsem volala paní Lence, potvrdila mi mojí domněnku, dcerku ještě ten den léčila na dálku, na zítřek jsme si s Lenkou domluvily další terapii - jsem jí za její velikou ochotu a rychlou pomoc velmi vděčná.

Sezení ohledně mojí dcerky bylo ještě silnější než to první - odhalilo se totiž, že dcera ve svém posledním minulém životě zažila něco strašného. Ten obrovský strach si s sebou přinesla i do současnosti - nestačila jsem se divit, jak to přesně souhlasilo s jejím divným chováním, když byla miminko i s jejími současnými strachy - nejen s tím ze školky. Celá terapie byla o zbavení se tohoto strachu jednou provždy.

Na další týden jsem dcerku ze školky omluvila, byla se mnou a mladším bráškou doma, neustále se mazlila a vyžadovala velkou pozornost a lásku, kterou jsem se jí snažila co nejvíc dávat. Byl to velmi intenzivní týden, během kterého se naše vztahy ještě více utužily. Celou dobu jsem byla s Lenkou v kontaktu po e-mailu, vše jsem s ní konzultovala, její milé povzbuzování pro mě moc znamenalo.

Po týdnu se opravdu dcerka uvolnila, povedlo se jí dojít si sama na velkou, strašně moc jsem si oddechla, protože už nám hrozili hospitalizací. Od té doby je dcerka opět "normální" a veselá, pokroky ve školce zatím nemohu posoudit, po pár dnech jsem jí zase musela omluvit kvůli velkému kašli - který chytla téměř hned, jak byla ze všeho oslabená. Ale na zatím posledním sezení mi Lenka sdělila, že už se vše krásně pročistilo, dozvěděla jsem se i pár střípků o vztahu dcerky ke svému bráškovi a i o něm samotném, zatím stál mimo náš zájem, což si ale také sám uvědomil a měl snahu na sebe upozorňovat.

Již teď můžu říci, že se za poslední měsíc (ve kterém se odehrál tento příběh) změnil můj život i život mé rodiny - nebo možná přesněji řečeno odstartovala se velká změna k lepšímu, protože je vše stále čerstvé a v procesu, i když některé pokroky cítím již nyní. Za vše patří paní Lence můj obrovský dík. Mám k ní naprostou důvěru a vím, že se na ní v budoucnu můžu kdykoliv obrátit, když bude zapotřebí ještě něco dořešit či probrat.

 

Dodatek k referenci: Když v novém roce nastoupila dcerka po měsíci opět do školky, byla úplně jako jiný člověk. Ani jednou neřekla tu svojí často opakovanou větu "já nechci do školky!", vzala to úplně v pohodě, cestou tam si i zpívala a byla veselá. V kolektivu byla sice ze začátku uzavřenější, ale když se rozkoukala, tak se začala hezky zapojovat do všech činností. Od té doby se ani jednou nestalo, že by po ránu plakala, naopak včera mi poprvé řekla, jak se tam těší! Máme z toho velikou radost a já tímto posílám paní Lence ještě jednou obrovské poděkování!

 

"Alexandra"  38 let  (Není čas ztrácet čas!)

Moje cesta začala po roce 2000, kdy jsem byla na kineziologii, kde jsem se dozvěděla, že mám zablokované partnerství a mateřství. A proto si vybírám takové muže, se kterými mi nehrozí ani jedno. Tři týdny jsem cvičila předepsané cviky a tím to skončilo. Od té doby čas plynul, všechny mé mladší kamarádky se vdaly a již mají děti do první třídy. U mne žádný posun k partnerství, natož k mateřství.

Je pravda, že vždycky jsem měla strach z porodu a těhotných žen mi bylo líto. Začala jsem více pátrat...Potkala jsem Lenku, nejlepší terapeutku mého života, což považuji za velký dar. Obdivuji její odhodlání pomáhat lidem, ochotu, cit a porozumění. Děkuji jí, za všechno co pro mne kdy udělala. Museli byste ji znát...mohla by být namyšlená a měla by opravdu na co, ale není. Naopak je to krásná, skromná a moudrá duše...

Zjistily jsme, že jsem zažila těžký porod v minulém životě jako velmi mladá a dítě se již narodilo mrtvé. Jeho ztráta mne silně poznamenala a tenkrát jsem si řekla, že to již znovu nechci zažít... A tak nezažívám. Takže se vlastně děje to, co nevědomě chci! Nechci dítě, protože se bojím, že ho zase ztratím! Nechci partnera, abych neměla dítě!

Pamatuji si, jak jsem celou situaci potřebovala zažít jakoby znovu, asi abych se s ní vyrovnala. Ale zároveň jsem si přála, aby do rána napadlo hodně sněhu, nebo aby mi nejelo auto, abych na domluvenou terapii nemusela. Překonala jsem svůj strach a přišla...

Ležela jsem na zádech, na sobě jsem měla polštářek, který jsem křečovitě držela jako by byl mé dítě. Brečela jsem. Byla mi zima. Bolely mi kyčle, jako kdybych měla rodit. Byla jsem unavená. Ale zároveň jsem věděla, že už bude jenom líp. Nějakým "zázrakem" za pomoci a podpory Lenky jsem všechno překonala. Potřebovala jsem pak nějaký čas na zotavenou a asi tak po 2 týdnech jsem věděla, že už mám tuto zkušenost zpracovanou. A pokud budu mít děti ještě v tomto životě, tak se na ně těším! Pokud ne (tomu, ale nevěřím), tak jsem vyléčená pro inkarnace příští.....

 

Tomáš, 39 let

Do té doby než jsem přišel na terapii jsem měl zkušenost pouze s rodinnými konstelacemi a s metodou EFT. Nevěděl jsem co mě čeká a byl jsem trochu nedůvěřivý k tomu co se bude dít. Netušil jsem, že odstranit bloky z podvědomí lze různými způsoby. Individuální terapie je skutečně individuální a s jakýmkoliv problémem přijdu, tak se postup nikdy neopakuje. Když jsme například řešili můj vztah k ženám, příčina se ukázala ve spojitosti s mámou a očistili se věci až v prenatálním období a porodu. Měl jsem zavřené oči a v průběhu jsem cítil různé emoce. Hodně věcí se uvolnilo a posunulo. Jindy jsem řešil velmi silnou bolest nohou. Rád a často běhám. Měl jsem akorát před maratonem. Těšil jsem se, ale obával se jak to zvládnu. Nemohl jsem pořádně ani chodit. Přišel jsem a doufal, že přijde úleva. Dostali jsme se až do minulého života, kde se odhalila příčina. Vše souviselo také se ztrátou životní síly, kterou jsem v tu samou dobu také pociťoval a nemohl jsem fungovat naplno tak jak jsem potřeboval. Po vstupu a odhalení daného problému následovala terapie dotykem, kde jsme doodstranili zbytek bloků z fyzického těla a já odcházel bez bolesti a v naprostém uvolnění celého těla. Už se pak ta bolest nikdy neopakovala a nevrátila. Jsou věci, které člověk nevymyslí hlavou a říká si jak to je možné, ale ono to vážně funguje. Po několika návštěvách se cítím lépe, jsem více vyrovnaný a nepříjemné situace v mém životě řeším snadněji a s větším nadhledem než dříve.


Veronika, 28 let

"Nic v životě není náhoda - ani naše setkání s Lenkou. Nikdy jsem ve svém dosavadním životě neměla vyloženě negativní přístup k tajemnu a duchovnu, vždycky jsem si říkala co kdyby opravdu "něco" existovalo...jen je to našim očím skryto...

Život plyne...člověk sbírá životní zkušenosti - jak ty kladné, tak i ty záporné... událost střídá událost... neustálý koloběh... a postupem času se člověk dostane do bodu, kdy začne hledat nějaké východisko, začne vyvstávat otázka "proč". Já jsem se dostala do "bodu zlomu" před necelými 2 roky. Respektive životní situace mě k tomu donutily. Začalo to setkáním s člověkem, kterému duchovní tématika není cizí a má s ní bohaté zkušenosti a co víc - já jsem zjistila, že se mě to hluboce dotýká a je to jedna z částí tvořících mé "JÁ". Postupem času jsem se dostala k Lence a měla jsem pocit, že bychom měly začít od základů - čili od porodu - metamorfní technikou. Absolvovala jsem několik masáží a vždy jsem měla pocit, že ze mě něco "spadává", nějaké mě obklopující "skořápky" a člověku je líp. Nehledě na to, co se při masáži dělo i po fyzické stránce s tělem - škuby svalů, vhledy jako bych znovu byla v lůně matky atd.
Pokračovaly jsme rozpuštěním a vyrovnáním energetických vazeb s muži, kteří se mi za ta léta "vryli pod kůži." Avšak pro mě asi nejdůležitější záležitostí bylo obnovení normální láskyplné komunikace s mojí sestrou, se kterou jsme byly neustále spíše na "bojišti". Dalším důležitým mezníkem bylo nastolení harmonie mezi mnou a mým strýcem, ke kterému jsem už od puberty cítila odpor a on mě opravdu nešetřil svými nelichotivými poznámkami pokaždé, co jsme se viděli. Každé sezení s Leni je specifické...možná o to víc, že její "čištění" vždy nějakým způsobem pocítím na svém fyzickém těle - bolest ruky, šutr na hrudi, stažené hrdlo, bolest hlavy, zkamenělé nohy atd. ale vždy to po chvíli odezní...rozhodně vím a cítím, že něco špatného odešlo!

Leni, patří Ti mé velké DÍKY a velký obdiv za to, co děláš a jak dokážeš lidem pomoci! Vyladit své vnitřní "JÁ", opustit trápení, bolesti a najít cestu k sobě může opravdu každý..."

 

"Katka" 37 let

Na terapii jsem se rozhodla jít, když jsem prožívala velmi silné a bolestivé období s mým partnerem (ženatým mužem).

Po celou dobu našeho desetiletého vztahu mi využíval a já věřila jeho lžím, kdy mi říkal, že jeho manželství je nefunkční, nežijí spolu a jsou spolu stále jen kvůli dětem.

Při sezení se odhalilo, že máme spolu velmi silný karmický vztah, kdy mi v minulosti také pouze využíval. Nyní přišel čas, abych to pochopila, přijala a nechala ho navždy odejít. Když jsem si to vše uvědomila, začalo mi docházet jaký vztah vlastně žiju a že pokud to neukončím, nemám už šanci na plnohodnotný partnerský vztah. Při dalších terapiích jsem procházela svými dalšími životními obdobími i některými minulými životy, kde se hodně věcí ukázalo a mně se tím pádem hodně věcí srovnalo. Pochopila jsem, že i když spolu zůstaneme JEN jako kamarádi, tak se NIC nezmění a hlavně, že mi stále bude ovlivňovat a blokovat moje další vztahy.

 

ROK 2013

Lenka, 31 let

Je velice těžké slovy popsat, co vše se na terapii dělo a jak se tím můj život změnil.

U Lenky jsem byla dosud dvakrát. Poprvé i podruhé jsem přišla kvůli problémům s přítelem a tím způsobeným depresím a touze se zabít a vše pro jednou skončit. Ani na jednom sezení jsme mého přítele neřešily, ale řešily jsme pro můj život mnohem podstatnější věci. 

Dva měsíce předtím než jsem šla na terapii poprvé se mi dostala do ruky úžasná kniha Zasvěcení ve starém Egyptě, která pojednává o putování duše mezi
jednotlivými životy a smyslu všeho. Tato kniha byla mojí přípravou pro návštěvu, jelikož Lenka pomocí svých schopností zjistila, že se moje duše rozhodla, že zkusí žít ve dvou světech. Díky té knize jsem neměla problém tomu uvěřit, dobře to zapadá do mého dosavadního života. Věčně jsem měla hlavu v oblacích, již od dětství jsem si zpívala neznámým jazykem.

Lenka mě postupně svými slovy prováděla rituálem, při kterém jsem zavřela bránu do druhého světa.

Mé fyzické tělo nebylo schopné život ve dvou světech zvládnout a z toho pramení mé zdravotní problémy, velká únava a vyčerpanost.

Po první návštěvě jsem se cítila úžasně a odcházela jsem s tím, že tři týdny budou ještě hodně hektické, ale pak by se měl můj nepříliš šťastný život obrátit k lepšímu. Lenka mi nabídla, že kdykoliv budu potřebovat mám zavolat a poradí mi. Za tuto podporu, kterou jsem v době velkého zoufalství využila, jí mnohokrát děkuji, jelikož v půl osmé večer se mnou půl hodiny telefonovala.

Můj život se po této první návštěvě začal obracet k lepšímu, ale pořád to ještě nebylo ono a zase se mi znovu objevily deprese, proto jsem se znovu na terapii objednala. Při této druhé návštěvě jsme zjišťovaly, co mi stále brání žít plnohodnotně na této Zemi a odhalily jsme, že je to můj strach a odpor k mé černé stránce.

Pomocí otázek jsem byla dovedena k tomu, abych překonala svůj strach a přijala svoji temnotu. Toto umožnilo, že jsem se snad poprvé v životě spojila se svojí duší, která se doufám již napořád usídlila v mém těle.

Ve chvíli, kdy se má duše spojila s mým tělem jsem cítila pocit naplnění a celistvosti. Tento pocit nejde popsat slovy ani euforie, která mě po celou dobu od této návštěvy provází.

Při druhé návštěvě mi Lenka také pomohla se odpoutat od minulosti, přestřihnout nezdravou vazbu mezi rodiči a otevřít se sama dospělosti.

Také jsme řešily můj blok z toho mít děti o čem jsem ani nemluvila a ukázalo se to tam. Doufám, že se ho podařilo plně odstranit.

Za hodinu a půl, jsme udělaly tak neuvěřitelný kus práce a já jsem odcházela plná energie a zářící s obrovským pocitem radosti.

Trochu jsem se bála vyjít do ulic, protože jsem se cítila tak štastná, že jsem měla kvůli tomu špatné svědomí vůči ostatním, kteří se na mě dívali zamračeně.

Vím, že se tímto nevyřešily všechny mé problémy v životě a že záleží pouze na mně, zda se tento stav štěstí pohody udržím či nikoliv. Můj vztah s přítelem se také zlepšil sám od sebe tím, že jsme odstranily mé bloky.

Již v minulosti jsem chodila na terapie k velice kvalitním terapeutům, ale nikdo z nich mi nedokázal pomoci, protože nikdo z nich neměl nevšední dar, který má Lenka a nemohl nahlédnout do karmických problémů.Také mi vždy provázela láskyplným přístupem a pomohla vyřešit problémy k jejichž řešení jsem byla v danou chvíli připravena. Terapii u Lenky mohu vřele doporučit všem, kteří neví jak dál a co se svým životem. Lenka Vás svým laskyplným přístupem provede vyřešením problémů k jejichž řešení jste v danou chvíli připraveni.


"Natálie" 37 let

Dlouho můj život stagnoval a nemohla jsem se pohnout z místa. Říkala jsem si, co dělám špatně. Rozhodla jsem se nalézt příčinu proč stále stojím na místě. Bydlím s matkou, přítele nemám a vize mít děti je v nedohlednu. Magnet jsem byla pouze na ženaté muže a i to už je minulost. Při každé terapii odhaluji další a další souvislosti a nestačím se divit co všechno si v sobě nosím od svého dětství a také z mých minulých inkarnací. Vše do sebe na 100% až neuvěřitelně zapadá. Své první návštěvy jsem téměř celé proplakala a vlastně i to souviselo s mým blokem z dětství, kdy jsem brečet nesměla!!! Tohle se postupně uvolnilo a moje vnitřní síla roste. Cítím odvahu věci řešit, i když to je někdy hodně náročné.

Vždycky jsem měla obrovský strach z autorit, což se se mnou táhlo už od základní školy.Před každou písemkou jsem zvracela a byla jsem úplně vynervená. K tomu mi ještě ovládal strach z rodičů, že mi doma za špatné známky nařežou. To mělo vliv i na další studium a následně na mojí práci a tamní vztahy s nadřízenými. Krátce po odblokování na toto téma jsem doslova vlítla šéfovi do kanceláře a vysypala na něj co všechno už nebudu dělat a jak si mojí práci představuju dál. Hodinu seděl jako opařený jelikož do té doby nebyl zvyklý na žádný odpor. Po hodině přišel a ty úkoly, které chtěl nahrnout na mě dal někomu jinému. Do týdne jsem jela na konferenci, kde jsem byla mezi samými muži (kromě jedné ženy), kteří mi do té doby nevnímali a znali mi jako tichou a ušláplou holčičku. Já s tou svojí novou energií jsem se otevřela tak, že jsem byla schopná s absolutním přehledem a sebevědomím jim argumentovat a prosadit si svůj názor. A to už trvá rok a půl. Jindy jsem řešila extrémní a náhlou únavu. Cítila jsem, že to je z práce a pomalu jsem nemohla ani udržet oči, které mi nesnesitelně bolely. Byl to zvláštní stav, kdy mi napadlo, jestli na mě nepůsobí nějaká negativní energie.
Při terapii jsme zjistily, že mi vyčerpává jedna z kolegyní, která se mnou sedí v kanceláři již tři roky. Energeticky jsme to srovnaly. Druhý den jsem přišla do práce a nestačila jsem se divit jak to vše rychle funguje...kolegyně byla přeložena do jiné kanceláře. Hodně se mi ulevilo a znovu jsem se cítila ve své kůži.

Jsem ráda, že jsem se odvážila na terapii přijít a když potřebuji tak už neváhám a naopak se těším na to, kam se zase ve svém životě posunu.

Co všechno zase pročistíme a vyřešíme...:-)

V paní Lence mám absolutní důvěru, podporu a vzor v tom slova smyslu, jak se dá život změnit, když člověk skutečně chce.